Můj styl, nebo jejich styl?

Opět se mi potvrdilo, že lidi opravdu soudí to, jaký máte Vy styl.

Předsudky jsem poslouchala snad od začátku povinné docházky na základní škole a bylo jedno, jestli šlo o styl oblékání, hudby, nebo učení..

---

Začnu mým blogem.

Designe jsem netvořila já, ale pomáhaly mi s ním moje dvě hodně dobré kamarádky.

Přála jsem si, aby na úvodní fotce byla grafika složená z mých fotek z koncertů, aby šlo hned na první pohled poznat, že koncerty patří do mého života.

Grafika na první pohled nebyla podle mých představ, představovala jsem si velké fotky přes celou horní stránku, ale nakonec se mi můj vzhled začal líbit.

Černá i fialovo-růžová patří mezi mé oblíbené barvy, také světle modrá třeba.

Před měsícem jsem podala přihlášku do Klubu snílků,

klub mě velmi zaujal a řekla jsem si, proč to nezkusit.

Proč bych neměla šanci s mými články zapůsobit na adminy právě Klubu snílků.

Po měsíci čekání přišel verdikt..

Mé články a psaní bylo hodnoceno docela kladně, ale hned byl odsouzen můj design a má grafika..

V komentářích pod článek ohledně přijetí, nebo nepřijetí přihlášených jsem se dozvěděla další připomínky na můj vzhed.

Sakra tohle jsem nečekala.

Proč soudí můj styl vzhledu, když jde o styl psaní?

Myslela jsem, že budou hodnotit hlavně podle mých článků, podle mých představ a fantazie, kterou vkládám do mých povídek a úvah.

Namísto toho jsem si přečetla jen samou kritiku na můj vzhled.

Nehlásila jsem se do klubu grafiky, ale do klubu snílků!

Šlo mi o to mít možnost poslat své články, své povídky a příběhy dál mezi lidi, ale kvůli aknetě, která má rozhodnout o mém postupu či teda v mém případě nepostupu jsem rychle zjistila, že pro můj vstup do klubu je pouze jeden člověk.

Jak kruté.

Nešlo o můj styl, ale spíš o jejich styl.

Můj vzhled není jejich styl, tak proč by mi dali šanci prokázat mé psaní viď..

Ano, nebudu zapírat, že mě to nesebralo a nerozhodla jsem se tedy změnit svlůj styl vzhledu.

Tímto bych ráda se zeptala, jestli bude číst tento můj článek někdo dobrý a ochotný, kdo by mi vytvořil nový vzhled, podle bližší domluvy samozřejmě :)

První jsem si říkala, sakra, je to můj styl a je to jejich problém, že soudí můj blog podle vzhledu, ale zároveň mi jde o to, aby návštěvníci chodili na můj blog za účelem přečíst si mé povídky, nebo články o koncertech a hudebních zážitcích.

Další předsudek zájmy..

Proč jsou pořád lidi, kteří nedokážou pochopit, že prostě milujete koncerty, tak na ně chodíte a dávají Vám plno emocí a zážitků.

Soudí mě za to, že chodím na takové kapely, že poslouchám takové kapely a pořád dokola..

Já nesnáším takové předsudky!

Je to snad můj život a já se taky nestarám a nesoudím člověla podle toho, že rybaří, nebo že chodí na koně a má své zájmy.

Ano můj styl je pop-punková-rockovější hudba, ale zase nemám v oblibě moc tvrdý rock nebo metal, ale nikdy bych nikodo takového nesoudila.

Nerada poslouchám screamo, ale polovina mých přátel miluje screamo a řeknu, nelíbí se mi to, ale dobře, když se to v některých písničkách třeba od slovenské kapely The Paranoid objeví, tak to poslechnu celé a neřeším to.

Styl emo..

Nikdy by mě nenapadlo mít emo styl.

Nemám k tomu vztah, ale měla jsem nejlepšího kamaráda, který je emo a brala jsem ho takového, jaký byl.

Nebyl takové emo, jak si při tomto slově většina představí, že se řeže do ruk a maluje si na očích černé linky..

Byl to normální kluk s černými vlasy, chodil normálně oblečený a byl svůj.

Styl hip hop.

Ano nemám ráda ani styl hip hop.

Nemám ráda, když v písničce pořád někdo mluví, přidává tam do každé věty sprosté slovo, ale našla jsem si pár písniček, třeba od Majka Spirita, které se mi líbí, které dokážu poslouchat a vážně ráda je někdy znovu slyším.

Nesoudím hip hopery, i když kluci s tímhle stylem se mi nelíbí a zřejmě swe mi nikdy líbit nebudou..

Kdybych měla jmenovat další a další důvody, proč lidi neustále někoho jen soudí, psala bych článek do zítřka.

Není můj styl se nad někým povyšovat a být nad někým důležitá.

Znám bohužel některé takové lidi.

S jednou takovou musím chodit do třídy a ještě k tomu sedět hned za ní a někdy bych ji už vážně jednu flákla, protože její nosánek nahoru a její odsuzování každého, kdo není podle jejich představ je už na mě moc..

Na konec sem dám song, který naprosto vyjadřuje můj stav a pocity k tomu, kdo má jaký styl a tato slova bych věnovala všem, kteří dočetli můj článek až sem do konce a dali mému článku šanci i přesto, že třeba můj aktuální vzhled není jejich styl :)

Poslední dobou ji mám vážně strašně moc ráda a kéžbych ji mohla zazpívat lidem kteří jsou prostě zakomplexovaní soudit druhé kvůli jejim svobodnému stylu.

Fishing Strip a Nájdi svoj štýl pro Vás :))

Zájdem na koncert
takto vyzerá môj skvelý deň.

Choď za svojím snom počúvaj svoje srdce
vytvor si miesto v ktorom ťa bude každý chcieť
ktorom ťa bude mať každý rád
v ktorom sa nebudeš musieť báť
neváhaj pridaj sa k nám u nás vždy miesto budeš mať
pokiaľ aj ty srdce máš.

Je jedno ako je kto oblečený

na tom vôbec predsa nezáleží
nie je nič krajšie
ako keď sa zíde vela ludí na jednom mieste
každý sa spolu baví.

Nesúď druhých
za to že majú iný štýl

nezabúdaj vo vnútri sme všetci rovnakí :)