Další stránka s několika řádky o dvou dnech, které byly moc fájn a hlavně jsem ráda, že po všem tom učení mám čas a klid o nich psát.
Jedná se o 27.-28.listopad 2014 na Mercedes Benz Live Space Tour.
Ten název turné je docela dlouhý a nepochopitelný, proč zrovna Mercedes Benz Live Space Tour, delší už ho vymyslet nemohli, ale ani jedna z kapel, které tohle turné jedou, za něj nemůžou.
Na jaře a v létě se konala hudební soutěž s názvem Merced Benz Live Space, kde se během osmi týdnů hlasovalo pomocí internetové stránce a poroty o nejlepší kapelu.
Porota vybrala za svého vítěze naše On the way, nebo-li Matese,Štěpu,Máru a Pepíka.
Výhrou krom cen byla účast na tomhle turné společně s kapelou ZakázanÝovoce a Imodium.
29 koncertů po České republice,Slovensku a dokonce jednou v Polsku.
Bylo to skvělé zjištění, že kluci dostali takovou boží příležitost jet turné, zatím ne jejich vlastní, ale radost byla obrovská.
Znamenalo to od září až do Vánoc každý víkend pryč, ani jeden víkend volný, ani jedno vidění se s nimi, ani na koncertě, ani v Bruntále.
Po měsíčním bolestivém zánětu v krku a po tom pocitu, konečně vypadnout z baráku, jsem se dočkala být dva dny po sobě na koncertě se všemi.
Čtvrtku jsem se od začátku trochu bála, protože jsem věděla, že tam budou i někteří, s kterými jsem se taky delší dobu neviděla, ale neshody pořád trvaly a já nechtěla vypadat, že jsem tam sama a nebavím se.
Naštěstí se tak nestalo, sama jsem tam nezůstala.
Taková nejvtipnější chvilka byla, když Matýsek přišel se pozdravit a objal mě s tím, že mám nové vlasy, jak mi ty nové vlasy sluší a nedokázal pochopit, že žádné nové vlasy nemám, ale tři měsíce jsme se neviděli a to byla snad nejdelší doba vůbec, tak proto.
Ale, že s těma teda novýma vlasama vypadám, jako indiání náčelnice, to nešlo vydržet bez smíchu, protože tím okamžitě připomněl jeden boží zážitek z Bruntálu, kdy se pořád v opileckém stavu na něco vtipně a nesmyslně ptal kamaráda, kterýmu říkáme Indián, protože se učí v takovém oddílu být Indiánem.
Kluci hráli první, bylo to neskutečně skvělé po takové době ty písničky slyšet a řvát na živo na koncertě a po nich jsem měla možnost slyšet poprvé kapelu Imodium, vydržela jsem na kraji pódia celé vystoupení, ale moc mě nezaujal jejich styl.
Některé písničky docela šly, ale mezi oblíbené jsem je nezařadila, na mě víc tvrdší, než ráda poslouchám.
Zato ZakázanÝovoce od začátku, od první nejvíc megaboží skladby Nikdy nezapomenem, kterou mají se Zoči Voči, jsem si všechny písničky užívala.
O půl 1 ráno jsme dorazily se spřízněnou duší aneb nejlepší kámoškou k nám, ale místo toho, abychom šly spát, jsme do 4 rána ležely, povídaly si, pořád se všemu tlemily a plánovaly strategie a cíle pro páteční večer, který nás čekal v Opavě.
Další vtipné okamžiky přišly hned po příjezdu, protože jsme věděly, že přijedou i holky z Bruntálu, Irča s Dančou, jenže pořadatel zamknul dveře, že se pouští až od 19. hodiny a holky zůstaly zamčené na chodbě v klubu.
Šly jsme si teda sednout na hodinku do vedlejší hospody, kde jsme se všemu smály ještě s dalšíma dvěma holkami a největší smích a průser přišel, kdy jsme se dozvěděly, že náramky jsou v jiné barvě, které jsme měly z minulého večera.
Já čtvrteční večer měla zadarmo díky akreditaci na článek na Hudební Stránky, ale pátek byl risk, bohužel ne zisk.
Nakonec co se týče vstupu to dopadlo dobře a překvápko bylo, že hned po klucích začali ZakázanÝovoce, to jsem měla největší radost a už jsem si je během těch dvou dnů zamilovala, doslova.
Automat na lásku, Vem si mě, Nech mě odejít, všechny písničky stojí za to, rozhodně.
Po jejich koncertu museli kluci i holky odjet domů do Bruntálu, protože je čekala v sobotu dlouhá cesta do Prahy a mě mrzelo, že nevyšel původní plán, který byl jet s Pepou autem taky a být do neděle u Irči.
Takhle to znamenalo přežít na chodbě a chvilkama venku před klubem Imodium a po nich je taky opět domů.
Byly to super dva dny a večery, všichni mi už nehorázně chyběli a oba koncerty jsem si pod pódiem s hudbou na plný bedny užila.
Mimochodem zítra, už za pár hodin vyletí do světa druhý oficiální videoklip, který kluci natáčeli před dvěma týdny v Liberci i se zpěvákem Kubou Rybou z Rybiček 48 a herečkou Cibulkovou z Ulice.
Kluci budou od 15:30 na Óčku, menší nostalgie toho, jak se konec tohoto roku opakuje skoro se vším s koncem minulého roku.
Začalo to právě tím, že začátkem prosince byli kluci poprvé na Óčku, to jsem o nich věděla jen z facebooku a od pár lidí, ale poprvé jsme se seznámili na Boom Cupu 17.prosince.
Opakování spočívá právě v tom, že zítra je uvidím v televizi podruhé, úplně s jiným pocitem, než minulý rok.
Už to nejsou ti neznámí On the way, jako před rokem,které teprve poprvé za týden uvidím na živo a ani ve snu nebudu tušit, co ten den způsobí a co se za celý rok, který se kvapem blíží přihodí.
Na závěr ten nejlepší song od ZakázanÝhoovoce!
Nikdy nezapomenem!
S láskou Tea.
Žádné komentáře:
Okomentovat