úterý 11. listopadu 2014

Proč být v Klubu Snílků?

V aktuální iluzi v Klubu Snílků jsem si tentokrát nedokázala vybrat ani jeden obrázek, který by mě k nějaké povídce nebo úvaze inspiroval, to se bohužel někdy stane, ale vedlejší úkol mě zaujal, tak si shrneme, proč je fájn vůbec v Klubu Snílků být?





Byla to náhoda, když jsem projížděla různé články na blozích a na jednom z nich visela ikonka Klubu Snílků.
Projížděla jsem rubriky, pročítala je a řekla si, proč bych se nemohla tady přihlásit, mít důvod psát o něčem novém, nový inspirace.
Do klubu snílků mi dalo zabrat, abych mohla dokázat ve vzducholodi Aditum, že tam patřím nebo spíš, že si zasloužím tam patřit.Poprvé jsem se o svém blogu dozvěděla ne moc pěkné věci, padala samá kritika a já si připadala ublížena, že žádná snaha se neocení, ale nevzdala jsem se, začala jsem měnit základní věci tady, víc psát a zkusila štěstí podruhé a ve druhé vzducholodi se to obrátilo, šanci jsem dostala a je to tím, že člověk se po prvním pádu nesmí vzdát, musí vstát a ukázat znovu a víc co v něm je, aby to ostatní viděli.
Pro mě jsou největší motivací Témata týdne, které mi padnou do noty.
Rubrika Imaginarus, kde jsem si zatím poprvé vyzkoušela najít slova pro jeden ze dvou obrázků,byla to první výzva, kterou jsem chtěla zvládnout a těším se na další, které příjdou postupně.Některé obrázky jsou opravdu těžké a hlavně záleží podle toho, jestli jsou pozitivní nebo negativní, protože sama osobně raději píšu o pozitivních věcech, které dokážou potěšit, rozveselit a povzbudit.
A poslední rubrika Principia, ve které mé dílo ještě nevyšlo, ale jen čekám na den, kdy výjde první povídka a ostatní snílci, kteří neznají můj blog si ji budou moct přečíst a s tím souvisí hodnocení a komentáře.
Když budou chtít napíšou, co si o ni budou myslet, zahodí ji do koše nebo budou chtít další a proniknu víc mezi snílky.

Obdivuji také rubriku Photo, já sama foťák nevlastním, ale někdy na mě taky příjde chvilka, kdy bych fotila věci nebo okamžiky, které stojí za to mít zaznamenané.
Mám pár kamarádů, kteří mají výborný talent na focení a jde to vidět.
Baví mě koukat na fotky poslané do Phota, na některých si snílci dávají opravdu záležet a pak zatoužím na tom místě být a vidět to živě.
V Repetitiu probíhají kontroly snílků, podle mě je to správné, proč by měl být v klubu někdo, kdo ničím nepřispívá a je neaktivní.
Samozřejmě záleží taky na splnění svých pravidel na svém blogu, když bloger tvrdí, že píše nebo fotí sám autorsky, rozhodně by to měl dodržovat.
Začala jsem Klub Snílků mít vlastně ráda, znamená to pro mě takový menší Autorský klub, správkyně se hodně snaží a dbají na vybrané rubriky, přinášejí nová zadání pro Témata týdne, hledají obrázky pro naše Iluze a ještě k tomu, jako novinku pro motivaci hon za zlatými bludišťáky za hádanky,indície a úkoly, jako byl tenhle.
Být mezi snílky rozhodně stojí za to, chce to jen najít si čas pro své psaní a chuť vrhnout se do zjišťování nových věcí a zkušeností, které tady můžete poznat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

10.3.2019 Poetika a Brixtn Brno

Od té doby, co chodím na Výšku čím dál méně jezdím na koncerty a na nějaké hudební akce, protože každý kdo něco studuje ví, jak je to s čase...