Maturitní četba

Je čas přestat zanedbávat rubriku o mých knihách, které mi přirostly nějakým způsobem k srdci.

Tentokrát nejde tak úplně o jednu knihu, ale můj maturitní seznam četby k mé ústní maturitě.

Tenhle seznam jsem minulý týden odevzdávala pro kontrolu naší češtinářce a byl mi naštěstí v pořádku schválen.

Nejsem určitě jediná maturantka v letošním roce, tak proto se ráda podělím o svůj seznam a tím menší dodatek ke každé knize, ke které mám co říct.

Třeba se najde někdo, pro koho to bude inspirace a menší pomoc pro rozhodování, kterou knihu by si oblíbil a kterou naopak ne.

---

Světová a česká literatura do konce 18.století:

• G. Boccaccio - Dekameron
• W. Shakespeare - Hamlet
• W. Shakespeare - Romeo a Julie

W. Shakespeara jsem si vybrala jednoznačně pro mou úctu k němu, jako ke spisovateli.

Jsem od malička milovnice romantiky, něhy, citových vztahů a kniy, jako romány jsem zatím přečetla nejvíc.

Romeo a Julie je tragédie, kterou nedokážu nikdy pochopit a každý podobný námět na knihu či film, kdy to neskončí šťastně jak má mě rozhodí.

V reálném životě to není vždy happy end, kdy zvítězí upřímná láska nad vším ostatním, hodně záležitostí je tak nespravedlivých, stejně jako ve tvorbě Shakespeara.

Světová a česká literatura 19.století:

• K.H.Mácha - Máj
• O. Wilde - Obraz Doriana Greye
• A.S. Puškin - Evžen Oněgin
• V. Hugo - Bídníci
• J. vrchlický - Noc na Karlštejně
• J. a V. Mrštíkové - Maryša

Máj od K.H. Máchy je pro mě srdcovka, stejně jako Evžen Oněgin od Puškina.

Máj mě okouzlil už na základní škole, kdy jsem si sama dobrovolně tuto knihu v knihovně vypůjčila, je pravda, že Máj používal velmi složité a na první přečtení nesrozumitelné verše, ale cit pro psaní dokázal naoplátku vyjádřít úžasně.

Když přišel na mé první škole na učňáku tuším ve druháku řada na filmové zpracování, šokoval mě.

Musím souhlasit s některými výraznými rozdíly, které mi přišly nepochopitelné, například: Jarmila ukázána ve filmu, jako naprostá lehká holka, které nedělá problém užívat si s otcem svého milovaného bez jakýchkoliv výčitek, nebo způsob, jakým se Jarmila oddala hned Hynkovi na první schůzce, dost zrychlený přístup, ale pozitiv bylo víc.

Deatily nádherné přírody, vypravěč, jako pan Tříska pojal svou roli výtečně a za jiného herce bych neměnila, do konce filmu jsem doufala, že zabrání nejhoršímu, že svým způsobem chápe Hanka, jako člověka.

Hudba, která vnášela do filmu to napětí, vášeň, odhodlání, mám ji v mobilu do teď a sotva začne hrát vybaví se mi před očima záběr filmu, kdy už Hynek ví, co bude následovat a kouká naposled směrem k Jarmile a k nebi.

Slovo brečet je malé slovo.

Prožívala jsem tenhle nejsmutnější záběr nejvíc, ale po pravdě, celý film jsem prožívala víc, než normální člověk.

Proto je jasné, jak bych si přála u maturity vytáhnout Máj.

Evžen Oněgin.

Další romantická kniha, která uvízla v mé romantické duši i v srdci.

Příběh o tichounké, ale neobyčejně laskavé a hodné dívence, která se zamiluje do nově příchozího dědice, který je zvyklý na jiný způsob života.

Má rád alkohol, užívání si svého povýšeného života, flirtování se sestrou mírumilovné Taťány s Olgou.

Po souboji s básnikem Lenským, s přítelem ,,mrchy" Olgy odjíždí Oněgin na deset let pryč, protlouká se různými městy v Rusku, plesy, až po deseti letech se vrací zpět do Petrohradu, kde nečekaně potkává už ne tichounkou a obětavou Taťánu, z ní se už mezitím stala manželkou ruského šlechtice, je překrásná, vážná a chladná.

Oněgin nevěří svým očím a zamiluje se do Taťány na první pohled.

Taťána stále svou lásku k Oněginovi netají, ale je vdaná a nevěrná svému muži nikdy nebude.

Tady jsem prvně viděla opět ve škole film, až po něm následovala z úchvatu kniha.

Taťána byla krásná už v první polovině, jen to zaslepený Oněgin neviděl a svou lásku k ní si nedokázal vlastně přiznat, až po odloučené době, kdy se neviděli.

Já se do díla zamilovala okamžitě, protože jsem obdivovala skutečnost, jak se city ke člověku můžou obrátit.

Taťána miluje Oněgina, ten to ignoruje, Taťána se provdá, nečeká, že by Oněgina ještě někdy viděla a ten se z ničehonic objeví a touží po ní.

Ta milostná ironie, další dílo, které nekončí happy endem a přitom tenhle příběh by si ho rozhodně zasloužil.

(celý můj rozbor na tuto knihu můžete najít Evžen Oněgin)

Světová literatura 20. a 21. století:

• F.S.Fitzgerald - Velký Gatsby
• R.Rolland - Petr a Lucie
• E. Hamingway - Sbohem, armádo
• E.M. Remarque - Na západní frontě klid
• W. Styron - Sophiina volba

Petr a Lucie.

Malou knížečku o dvou obyčejných lidech, kteří se potkají za nešťastné události, která je natolik spojí, že dokážou prožívat každou sekundu spolu tak silně,mám doma ve své knihovničce.

Petr ví, že bude muset za pár měsíců nastoupit do armády, stejně, jako jeho starší bratr.

Neví co má dělat, nesnese pomyšlení na válku, která se v Paříži chystá, nedokáže pomyslet na to být bez Lucie.

Jejich láska je čístá, nejupřímnější, protože oba vědí, co přijde, čemu nedokážou zabránit.

Jednoho dne, poslední březnový den jsou spolu do kostela, kde se jen oni dva sami před sebou vezmou, jako symbol jejich vztahu a lásky.

V moment, kdy si slibují lásku, začne být Paříž bombardována a Lucie s Petrem lehají na zem, kde stačí Lucie naposled Petra svým tělem obejmout, aby posledním polibkem spolu v objetí zemřeli.

Další tragický konec, u kterého nejde nebrečet.

Já vím, jsem přecitlivělá, hlavně na takové smutné a nešťastné příběhy, ta nejčistší láska skončí tak nespravedlivě.

Dva souzení lidé, ale v nesprávný čas na nesprávném místě.

Česká literatura 20. a 21. století:

• P. Bezruč - Slezské písně
• J. Wolker - Těžká hodina
• K. Čapek - Bílá nemoc
• M. Kundera - Směšné lásky
• O. Pavel - Smrt krásných srnců
• M. Vieweght - Báječná léta pod psa

Slezské písně a Těžkou hodinu jsem osobně nečetla, ale z úryvků, které jsme četli a probírali ve škole mi byly některé povídky blízké a proto jsem se rozhodla si je do seznamu četby k maturitě dát.

Tak u sbírky Těžká hodina je to rozhodně povídka Balada o snu.

Zde se potkají dva obyčejní lidé - dělníci Jan a Marie.

Jan má svůj sen o svobodě, o právu, které si zaslouží každý obyčejný dělník.

Marie touží po lásce, kterou potká.

Začnou se vídat, spřáteli se, až spolu začnou chodit.

Jan má jednu noc sen, vidí v něm, jak je každý šťastný, jak jim už nikdo nerozkazuje, panuje klid a mír.

Ráno se probudí a zjistí krutou pravdu, že to tak není.

Svěří se se snem Marií, trápí se kvůli němu, strašně by si přál, aby to mohl změnit, Marie mu poví jednu moudrou větu, která mě donutila začít nad něčím přemýšlet: ,,Každou noc jsem si nechávala zdát o lásce, o muži, který mě ve snu milova, pak jsem se každé ráno probudila a byla sama. Přestala jsem o tom snít, když jsem potkala Tebe."

Tím Jan pochopil, že musí konat, ne jen o tom snít.

Na Bílou nemoc jsme po Vánocích koukali na film, nemám ráda černobílé filmy, ale tenhle se mi zalíbil taky.

Námět je příšerný, objeví se nemoc, kvůli které každý starší člověk nad 45 let umírá.

Jednoho dne se objeví lékař Galey, který má na tuto zrádnou nemoc lék, ale požaduje za to mír a stop válčení.

Ví sám nejlíp, jaké následky válka má, kolik obětí dostala.

Maršák¨¨l nemíní skončit válku, je pyšný na svou zemi a odmítá požadavky Dr. Galeye, dokuď..

Dr. Galey mezitím používá lék pouze na jednom pokoji v nemocnici, kde leží pouze chudí maloměšťané.

Bohatým lék nedá, dokud nMaršál nepoleví.

Ten poleví, až sám začne vnímat, že má Bílou nemoc na vlastní kůži.

Nakonec se rozhodne zavolat Dr. Galeymu, aby přišel do jeho paláce, aby skončil válku a dostal lék.

Po cestě, ale potkává Dr. Galey dav mladých lidí, kteří chtějí válku a vykřikují podporu Maršála.

Dr. Galey udělá obrovskou chybu, když začne namítat a pořvávat, že válka stejně nebude, dav mladých lidí se mu pouze vysmívá a nakonec ho se zlostí ušlapou a Dr. Galey na zemi umírá.

Jeden mladík mu vezme kufřík, kde má lék a ten rázem ničí.

Největší ironií je, že neví o své nemocné matce, která také žádala Dr. Galeyho o lék.

Pro mě to byl naprosto psychologický film s největším zvratem na konci.

Bylo mi Dr. Galeyho líto, už byl blízko ke splnění svého snu, aby válka skončila a v posledních minutách zemře.

Směšné lásky od M. Kundery se chystám přečíst, opět mě naprosto zaujala krátká povídka s názvem Falešný autostop, který je o mladém páru, který jede na dovolenou, po zastávce u benzinky začnou hrát nejprve nevinnou hru.

Dívka začne být stopařka a mladík neznámým mládence, který stopařku veze ve svém autě.

Začnou spolu flirtovat, přijedou do hotelu, ale jejich hra stále trvá.

Dívka se do své role vžije stejně, jako její přítel.

Ten začíná vidět svou dívku, jako obyčejnou děvu, už ne, jako tu milou stydlivou přítelkyni, do které se zamiloval.

Přinutí ji jít do jejich společného pokoje, kde se začne odehrávat nepříjemná skutečnost jejich hry.

Partner se dál chová k přítelkyni, jako k zaplacené štětce, nutí ji k hrozným věcem a sex pro něj znamená najednou jen užití si bez závazků, bez lásky, bez polibků.

Dívka s brekem čeká na konec celé hry, doufá, že to bude opět ten její milovaný, hodný patner, ale ten už vidí svou dívku jinak a z lásky se stává posměch a opovržení.

Tož můj slavný maturitní seznam.

Knihy, na kterých mi z určitého důvodu záleží a přeju si je vytáhnout u maturity nejsou pro mě jen knihami, ale příběhy, které napsali autoři, kteří si zaslouží známku o těch dílech.

Přečetla jsem je s jedním dechem, filmy to samé.

Do maturity ty nejlepší i zbytek znovu shlédnu a snad i stihnu opět přečíst, abych si oživila některé části.

Jsem ráda, že jsem dokázala tenhle článek pro mě úspěšně dokončit.

V brzké době bych se strašně ráda rozepsala o poslední knize, kterou jsem v létě četla, která nespadá do maturitní četby mimochodem, ale myslím na tu knihu často a chci se s Vámi o ni rozhodně podělit, jen si musím pro ni ukrást trochu toho času během učení k maturitě.

Kniha se jmenuje Jen jeden den a kdo ji nečetl, určitě doporučuji všem, není jen o té romantice, ale o nečekaných událostech, nečekaných lidech, o všem, co za jeden den změní celý život mladé nadějné studentce, která ve finále musí projít nelehkými úkoly, aby znovu potkala toho, kdo ji, jako první na začátku toho dne pomohl ten nudný a všedně obyčejný život změnit.

Naprosto bombastická kniha, věřte mi!!

S láskou,

Tea.